Re: Toužím po rodině

Agniezko, nezoufej a nevěš hlavu, to přijde! Pokud chodíš na terapie, tak je to dobrý krok,svoje problémy si uvědomuješ a nebagatelizuješ je, máš reálnou šanci, že ten blok v hlavě překonáš a najdeš si partnera pro život! Jsi ještě mladá, kdyby Ti bylo 40, tak už by to bylo na pováženou, ale zatím jsi ještě pořád mládě !!! Já vím, že to není jednoduché se s tím vypořádat, ale nedívej se zase na věci tak, jako že všechny kamarádky se vdávají a mají děti a Ty nic, tak je to špatně. Vždyť nikde není napsané, že se musíš vdát hned teď, kdo si počká, ten se dočká. Já jsem byla extrémně stydlivá, neschopná s opačným pohlavím smysluplně jen promluvit - taky následky z dětství a dospívání. Postupně jsem se trochu otrkala, tím, že jsem přešla do kolektivu normálních lidí a pochopila jsem, že pro ně nejsem nějaký blbeček ale obyčejná holka. Rady typu, běž s nějakou kamarádkou ven, v kolektivu si najdeš partnera, tak to moc nefungovalo, protože kamarádka byla mnohem atraktivnější, nebo spíše drzejší a protřelejší a já jsem ostrouhala. U mě to vyřešil obyčejný seznamovací inzerát. Chtělo to hodně odvahy, ale tím, že jsem ho podala sama, tak jsem zase tak moc neriskovala, vypsala jsem tam svoje zájmy, záliby, odepsalo celkem dost kluků, ale jen jeden byl takový, že mě skutečně zaujal. No a jsme spolu už 16 let...