Jak jste si zvykly? Je tu někdo z Chemnitzu?

Ahoj holky,
mám asi takový blbý dotaz,jen by mě zajímalo, jak jste si zvykly v Německu.

Jsem tu od října 2012, v červenci 2012 se nám, ještě v ČR, narodila dvojčata, teď bydlím v Chemnitzu, přítel je Němec.Abych řekla pravdu, nějak si tu nemůžu zvyknout. Kromě jedné sousedky, tu nikoho neznám. Asi je to dáno i tím, že jsem na malé sama, když je přítel v práci, dělá mimo jiné na směny, babička skoro vůbec nefunguje, max.přijede 1x týdně, a to je spíš pro mě frmol, protože ona to pojímá jako zábavu, já jako stres, protože ona sedí a já lítám...
Už jsem byla v Německu jako 18-ti letá, coby Au-pair, takže ani řeč není problém, ale prostě si tu nemůžu nějak zvyknout a nejraději bych se vrátila do ČR. Nebydlíme přímo v centru, takže i do města se dostanu, pokud tatínek hlídá, tak 1x týdně na 2 hodiny, to jsem si vydobila, jinak jsem pořád s malýma. Jiné maminky v zimě jsem na procházkách ani nepotkávala (asi se všichni vozí když napadne sníh autem?), vím, v létě to bude lepší, ale zatím.

Teď jsme už druhý týden v ČR na prázdninách u mých rodičů, vracíme se 25.5., už teď se mi vůbec nechce, od prostředí tady, od lidí..
Původně jsem si myslela, že, že to nějak půjde, např. nás bude navštěvovat občas i rodina přítele, ale jeden bratr bydlí v Norimberku, druhý asi jen 10km, ale naposledy byli u nás v lednu a důvod? Jeho syn je 2 roky ženatý a nedaří se jim miminko, z počátku problém nebyl, to byli všichni "sladcí" jako med (brrrr,nesnáším tuto hranou lásku), měsíce plynou, dítě nikde, takže ani naše děti nemusí. Bohužel to není výmysl, už mi to naznačila a přítelova máma, že je tu averze, takže ti pro mě skončili úplně.

Takže pokud jste některá z okolí, nebo přímo z Chemnitzu,byla bych moc ráda, pokud se mi třeba ozvete...a omlouvám se, asi za blbý příspěvek, asi jste všechny v pohodě, možná je problém u mě, ale tím, že máme malinká dvojčátka je prostě i to seznamování horší a celý den probíhá nějak rychleji a více plánovaně.