Re: Spaní sourozenců

Tak důležitý je neobhajovat svoje postoje, já je plně respektuju, udělejte si to jak potřebujete. Já bych spíš řešila to proč je mu smutno než to, že ho vezmu do postele. To považuju za jednoduchý řešení, nicméně to nevyřeší tu úzkost. Je to jako dát kortiokoidy na ekzém. Nějaký důvod, proč je mu opakovaně smutno asi má a na ten bych se zaměřila. Za vyšší dívčí spíš považuju jak ho naučit, aby třeba malý smutek trochu překonal a znovu se uspal. Ono se to časem stává zvykem víc než tím že je mu opravdu smutno.

A za tím slovem intimita hledejte sexualitu. Ona sexualita u dětí je dost tabuizovaná věc, ale jsou některé fyzické stavy (když to napíšu kulantně), u kterých mají děti právo na soukromí a umožní jim to i naučit se co je vhodné a co ne. To jaksi společné spaní sourozenců moc neumožňuje, stejně tak spaní s rodiči. Prostě dítě by mělo mít svůj vlastní prostor. A dál už to nemá cenu rozebírat. Dobrou noc.