Já si nemyslím, že by se měl Mouchy manžel stydět...po těžkém úrazu hlavy se prostě často změní osobnost člověka, bohužel spíš k horšímu. Znám víc případů, a není to na "vynadání" nebo stydění se...prostě je to strašně smutné, ale často to tak bývá.
Já si na ten příběh Mouchy taky pamatuju, je až neuvěřitelné, jak se dal manžel dohromady, že zase může normálně fungovat, ale věřím, že se jí může zdát, že žije s někým jiným.
Radu tak nějak nemám...prostě bu´d vezme toho chlapa takového, jaký zatím je a bude se mu dál snažit pomáhat, aby se čím dál víc vracel do normálu,co to půjde... nebo...

Určitě má te´d chlap jiné rozlišovaí schopnosti, jiné emoce, jiné touhy a přístup k životu, jiný způsob řešení problémů...spolu s neurologem a psychologem, jak tu ěnkdo psal, by se to mohlo dál zlepšovat, ale jak se definitivně změnila manželova osobnost, to dnes neřekne nikdo.
Měla jsem paní, které se málem utopil manžel...přežil také se změnou osobnosti (ještě mnohem horší bež tady) nejenže musela čelit tomu všemu, co Moucha, navíc ale ještě i nepochopení okolí, že manžela a jeho změnu nechápe, že mu je málo oporou, že,....a přitom ona od něj neměla ohledně citu téměř nic. Po pár letech si našla paralalně chlapa, chtěl si ji i vzít, žít s ní a s jejím dítětem, ale ona nedokázala od postiženého manžela odejít...zčásti kvůli svému svědomí, zčásti kvůli rodině a jejich odsouzení.
Je to strašně těžké...ale pokud je, Moucho, zlepšující se stav věci, pokud ty posuny vidíš, pokud se máte vzájemně rádi, možná se to opravdu bude ještě postupně vylepšovat, vůbec to není vyloučeno...
Chce to hodně síly a i té lásky....ale posoudit všechno objektivně může jen ten, kdo se o manžela stará - myslím o jeho zdravotní a psychickou stránku
