Jak naložit se zbytkem života?

Dobrý den, mám pocit, že mne v životě již nic nečeká. Mám manžela 45 let a 5 leté dítě, mně je 36 let. Vše bylo dosud dobré, byli jsme spokojeni, ale teď nevíme, co dál. Manžela propustili kvůli krizi z práce, je VŠ ekonom a rok nemůže sehnat žádné místo. Přijde mi, že už ho nikam nevezmou. Mám možnost odjet pracovat do ciziny, celá rodina by jela se mnou. Jenže rodina mi říká, že co tam manžel bude dělat, že tam už nenajde práci vůbec, což je pravděpodobné, a že když se vrátíme do ČR, tak na tom bude ještě hůře, protože mu bude 50 a v tom věku už je šance na práci ještě menší neli nulová...Mne zase napadá, jakým bude příkladem pro dítě, když nemá práci a jestli to nějak nepoznamená náš vztah...Budu kamarádkám závidět úspěšnější nebo pracující partnery...
Připadá mi, že můj život se neubírá správným směrem, a to vše kvůli manželově práci. Už se nebude nikam vyvíjet, díky krizi patrně už jen stagnovat...Dopadá na mne velký pesimismus a nemám žádnou radost ze života, spíš jen obavy, co bude dál. Okolí mne uklidňuje, že nestrádáme, že lidé jsou na tom mnohem hůře a že to chce vydržet a práci si nakonec najde. Jenže jak dlouho vydržet? Žádnou podporu již nedostává, má tedy čekat třeba další rok, zda najde práci? Navíc jaká je šance po roce a delší nezamětnanosti najít ještě normální místo?