Re: Žena sama do kavárny, do restaurace.

Slušné to v našich končinách jistě je, běžné spíš podle lokality a asi i věku a sociálního prostředí.

Na vsi, kde mají rodiče chalupu, je jedna ze sousedek objektem vytrvalého špitání, jelikož chodí každý pátek sama do hospody na večeři Nevím tedy, jestli je to kvůli tomu, že jde sama, nebo kvůli tomu, že ani neuvaří a jí hospodský jídlo

Do kaváren chodím sama strašně ráda, miluju klid, kdy si tam sedím a čtu. Momentálně je to pro mě dost luxus (být v kavárně s dítětem je naopak spíš dost stresová situace), takže si to hodně vychutnám.

Do restaurací na oběd klidně také, prostě tam jdu na oběd.

Ale je fakt, že na večeři do restaurace sama už se cítím trochu nepatřičně. Večeře v restauraci pro mě má takový ten lehce starosvětský rozměr "...a Kristián ji pozval na večeři...". necítím se v takové situaci dobře a když jsem někde na kongresu a potřebuju si večer někam zajít na jídlo, tak je mi to nepříjemné. Tedy rozhodně méně nepříjemné než hlad, takže vždy na tu večeři jdu, samozřejmě Je to jen takový lehký pocit duševního dyskomfortu.

Na druhou stranu jak tu někdo píše o samostatných výletech - tak to miluju, jsem strašně ráda sama, miluju samotu. A to ideálně samotu v lese, tedy samotu zcela liduprostou. Ale nepohrdnu ani samotou uprostřed davu. Strašně si užívám samostatné cestování (koneckonců, včetně té kongresové turistiky - nejen té "lepší" jako třeba Amsterdam, jezdím ráda i do čupr destinací typu Hradec Králové)