Re: Svěření dítěte do péče

Lído, každý máme své zkušenosti. Ty máš své, já mám své. Já zažila soudce, co se snažil maximálně o rovný přístup k oběma stranám, prošetřoval neuvěřitelné věci a tolik času, kolik on věnoval případu - to není běžné.

Přesto mě zarazil jeho přístup k otci, kdy mu od dlužného výživného odečetl, co mohl - tedy i dárky, co otec dítěti kupoval.

V praxi - já jako matka budu platit vše nutné, otec si zahraje na úžasňáka, koupí dítěti tablet, drahé lyže, vezme ho na hory atd. - a vše soudce odečte od výživného, které je na nutné potřeby dítěte (výživa, bydlení, škola, ošacení, kroužky...). Mé dárky naopak nikdy nikdo nezohlednil, to je samozřejmost, že je kupuji (i zahraniční dovolená mnou placená). Dodnes jsem tento princip nepochopila, ale asi je to správně jen mé myšlení je někak divné... že se nad tím pozastavuji..