Re: tzv. sendvičová generace žen - nebojíte se?

Já jsem tuhle " sendvičovou " situaci už jednou zažila, tchyně umřela velmi brzo, takže když pak bylo potřeba postarat se o manželovu babičku, ujali jsme se toho, Měla rakovinu, mluvilo se o pár měsících,maximálně rok,nastěhovali jsme si ji k sobě do domu ( v té době jsme měli 1 dítě - školáka ). Babička žila ještě dalších 5 let, mezitím už byl nejvyšší čas, abychom měli 2 dítě, když mu byly 2,5 roku, babička zemřela ( doma). Na jednu stranu jsem ráda, že jsem to zažila,do dalšího života mě to vybavilo stylem, že člověk zvládne asi fakt všechno, na druhou stranu jsem za těch 5 let byla na dně, jak fyzicky, tak psychicky, vyhořelá až na půdu, další půl rok bych asi už skončila bych na AD. Babička byla obtížně zvladatelný senior, rozhodně to nebyla stará paní, co podřimuje v koutku, ale generál do poslední chvíle, odmítala tvrdě všechny vymoženosti ( jako např. pleny). Ale bylo mě jí strašně líto, zemřela jí dcera, a DD nebo LDN pro ni znamenala největší hrůzu, chtěla umřít doma a prosila nás o to.. Děsím se toho, že mě to čeká možná ještě jednou s rodiči, a taky doufám, že já nebudu takhle odkázaná na někoho, že konec přijde rychle..