Re: Dostali jste se někdy ze zdánlivě bezvýchodné situace?

Kdysi jsem žila s psychopatem, díky jeho psychoteroru vážila tak 40 kilo, neměla jsem žádný prachy, protože mě ze začátku, kdy byl úžasný, přesvědčil, at"" nechodím do práce a pomáhám mu v jeho podnikání... všude samé dluhy, bydleli jsme ve sklepě, plíseň, krysy... nasekal dluhy v řádu set tisíců a zmizel... začali k nám do sklepa chodit drsoňové pro svý prachy - párkrát jsem dostala přes čumák a zjistila, že je nezajímá, že dluh není můj a dlužník zmizel...

byla jsem úplně paralyzovaná, neměla jsem na rohlík a musela zaplatit xset tisíc a navíc rostly dluhy za byt (sklep), odpojili mi elektriku... celé týdny jsem seděla v koutku gauče a brečela, třásla se jak ratlík, bála se každého kroku na chodníku, natož na chodbě... a pak jsem se prostě ze dne na den zvedla, zeptala se ve firmě, kde jsem předtím pracovala, jestli by mě nechtěli zpět (a chtěli), zašla za majitelem, půjčila jsem si od něj ty dlužný prachy s tím, že budu cca 3 roky bydlet ve skladě starého nábytku se sociálkou, a jako plat dostávat pár stravenek abych si dluh odpracovala... no a bylo. Prachy jsem zaplatila gorilám, toho psychouše už nikdy neviděla, prát jsem si jezdila k rodičům a pak jsem od šéfa dostala jeho z domova vyřazenou pračku...

pro mě bylo nejdůležitější, že jsem se psychicky srovnala a postavila se na nohy a nabyla jistotu, kdo jsem a jaká jsem - pak jsem potkala chlápka co si mě k sobě nastěhoval, s prachama mi pomohl, pak zas já jemu, když už já byla v pohodě a zas jeho vyšplouchli v práci (neplatili několik let socku a zdrávku a dávali poloviční plat a nakonec zbankrotovali), založili jsme firmu, rodinu, máme několik zaměstnanců, dětí, psa a tak...

Za mě: ONO se málokdy něco vyřeší, spíš to člověk musí najít v sobě. A taky na mě takhle ve zpětném pohledu platí Líná huba, holý neštěstí... kdybych se nebála zaptat už dřív, mohla jsem si ušetřit několik gorilích návštěv.