Ukončení vztahu a další vztah

Abych to vzala od začátku. Deset let krásného vztahu, po 10 letech obrovský šok, mému muži se podařil velký průšvih a díky tomu jsem zjistila jsem, že celou dobu žiju s někým úplně jiným. "Dala" jsem to asi právě díky tomu šoku, jeden den někoho miluju, druhý den všechno pryč. Následoval rozvod, ten byl bez problémů, pak dva velmi náročné roky - já a dítě. 4 měsíce zpátky mám vztah se skvělým mužem. Rozumíme si ve všem, navíc máme stejné zájmy, s dcerou má fajn vztah. Mám docela zásadní problém. Po tom tom nečekaným průšvihu, který se provalil u mého bývalého muže a to, jak se k tomu postavil.. prostě mám pocit absolutní nepotřeby hledání důvěry u někoho. Přitelovi to chybí, ale "chápe". Má obava je, že tento stav nedokážu změnit. A vlastně ani nechci:( Minulý týden jsem byl jen dvě věty o návrhu na rozchod. Říkala jsem si, že "to" chce čas. Včera jsem mluvila s dloholetou kamarádkou, ta mi to otloukla o hlavu. Já jsem v podstatě velmi introvertní člověk, ale vztah s přítelem (před manželem) a manželem jsem měla vždy velmi úzký. Kamarádka tvrdí, jak mě "zná", že se časem vlastně jen utvrdím v tom, že "nikoho nepotřebuju". Vždy mi přišlo podivný, když jsem někde četla "zklamaný", nechápala jsem to. Ale ani já nejsem zklamaná, v podstatě jsem svým způsobem spokojená, ale cítím, že je někde chyba. Stalo se vám, že jste se v někom zásadně spletli/y a jak jste v sobě tuto informaci "zpracovali" Já to tak vědomě nechci, ale hlava je hlava. Jde s tím něco dělat? Stalo se někomu, že se nějak zásadně změnil?