To jeětě bydlíme na vesnici, kde bez auto člověk neuděla nic, kde rozvažím děti do školek na krozžky jezdim na nákupy atd, ve vesnici nikde nikdo žadné kamardky a vesnice pristehovalce moc nebere(spise se druzi rodaci). Manžel je v praci, pak prijde naji se, vykoupe se a sedne k pc a ja do vecera beham opet kolem detem
kdyz jsem mu rekla ze mi doma nepomuze s nicim tak mi bylo receno on chodi do prace ja mam deti. Nebo kdyz si postesknu ze mi je tu smutno , ze tu nemam budoucnost ze jak to budeme delat dal kdyz bych chtela do prace kdo bude rozvazet deti kdyz babicky nefunguji , tak jen odpovi ze si porad stezuju a jsem nespokojena . On tu mam rodinu , ja ji mam na druhem konci takze jsem tu jakoby sama sice manzel vydelava dost slusne, ale prijde mi od te doby co zacal vydelavat se stal z neho tak trochu sobec
nic semnou neresi a uz jen rika fakta kde co jak bude ,,, pripadam si opravdu jak sluska a domaci putka taky nechci byt
spise nejde o radu ale spis si postezovat a vylit srdicko 
Den českých řemeselLitoměřice
Rybářský denČeské Budějovice
Povídání o bylinkáchChrudim
Tvořivá hra pro nejmenšíŽďár nad Sázavou
Vítání sv. MartinaBlansko Další akce nalezte zde
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.