Re: V čem jste se po třicítce (ještě lépe po čtyřicítce) překonaly?

V 39 letech jsem se začala učit anglicky. Byla jsem absolutní začátečník, teď jsem na úrovni B2/C1 (FCE bych "dala" asi s prstem v nose, na CAE se ještě necítím). Jo a teď mi je 46, po roce jsem byla schopna komunikace s rodilým mluvčím. První tři roky jsem se učila cca dvě hodiny denně plus doteď chodím na kurz a teď se snažím učit se nejméně půlhodinu denně. Do učení počítám nejen klasiku jako různá cvičení, ale poslechy (BBC, podcasty), anglickou četbu a samomluvu. Otevřelo mi to různé možnosti, včetně cestování. Je to fajn.

Teď se chystám zresuscitovat svou němčinu, nejdřív ale musím dokončit autoškolu. Německy jsem mluvila po prváku na gymplu plynně, pak jsme dostali novou němčinářku a já pojala k tomuto jazyku nenávist. Ale někde to v té hlavě je, věřím, že to naskočí, a pak se pustím do francouzštiny. Můj sen je ještě nějaký asijský jazyk, asi vietnamština, ta se mi líbí na poslech.

Můj táta začal studovat vysokou, když mu bylo 59 (po roce 1989).