Re: Kamarádka po sebevraždě

Tím, že s ní budeš a přijedeš za ní, nemůžeš nic zkazit. Malovat jí před očima růžové zítřky taky nemá moc smysl, ale nechat ji vypovídat, bude-li toho sama schopna a případně pořešit praktické problémy (dárky pro děti, vaření atd.) jistě můžeš.
Zažila jsem to se svou maminkou, což jistě není totéž, ale protože jsem již byla dospělá, tak to už nebylo jen o vztahu matka-dcera, ale i v poloze přátelství. Vím, že jsem jedna z mála, možná jediná, se kterou je maminka schopna mluvit i o svých tehdejších pocitech a důvodech, proč vše chtěla ukončit. Nejdůležitější mi vždy připadalo ji vyslechnout a nechat povídat, netlačit na ni a z části se snažit jí pomoci, aby už nikdy nenastaly podmínky, které ji k tomu dohnaly. Konkrétnější být nechci.