Teď s dítětem spíš dosti málo, do restaurace asi 1 x za měsíc, obvykle na výletě. A to máme restauraci předem plánovanou, aby nebyla hnusná, což se při náhodném výběru děje takřka vždy.
Na výlet si jinak bereme dostatečnou svačinu, aby nás vlčí hlad nezahnal do nějaké typické české restaurace I-love-podravka.
A většinou i před výletem něco předvařím, abychom doma neplenili po příchodu pochutiny, ale bylo celkem rychle jídlo .Klasicky ráno dám péci nějaké maso se zeleninou, před odchodem to zesílím na 250 st., pak vypnu trobu a ono to v té pomaličku vychládající akorát dojde.
Občas jdu do restaurace s kamarádkou sama, taky max. 1x za měsíc a spíš do kavárny. Manžel chodí občas s kamarády na pivo, tak 1 - 2x do měsíce.
S malým se sem tam stavím na oběd v jídelně na Proseku (součást restaurace Prosecco) - vaří tam Dušan Jakubec a jako fákt dobře

Do cukráren posedět nechodím víceméně vůbec, ale kupuju občas domů zákusky - te´d nám tu otevřeli novou cukrárnu, resp. spíš výrobnu, zatím nemají posezení. A mají fantastické dobroty, poctivé, bez náhražek. Jejich Red Velvet cupcake mě docela dostal

Naštěstí nejsou zas tak extra blízko, takže dortík mě stojí 3 km chůze

Tak teda jako u nich jsem v adventu byla pro něco dobrého jednou za týden

Fakt je, že když si člověk v cukrárnách nesedne, tak druhotně i ušetří, jelikož drahé mi přijdou obvykle spíš nápoje a doboru kávu aby jeden pohledal, obvykle je to předražený patok, a to i v některých cukrárnách s dobrými zákusky.