Je člověku v zamilovanosti zase dvacet?

Přistihla jsem se, jak se přiblble usmívám, když si ve svých bezmála padesáti letech představuju, jaké to bude večer, sto let si zkouším před zrcadlem, co mi nejvíc sluší, jaké si mám vzít prádlo, upravuju si vlasy a tělo a doufám, že ty vrásky se polekají a zalezou, při zazvonění telefonu mi tluče srdce a potí se mi ruce, a hlavně všechny tyhle tělesný prožitky nijak nesouvisí s tou poměrně úspěšnou sebevědomou ženou, kterou jsem. Mám pocit, že když cudně sklopím oči, nikdo nic nepozná... Včera večer jsem byla nečekaně odměněna, řekl mi: "Tobě že bude padesát? Já myslím, že určitě ne, že tobě svět počítá pomalejc..."

Znáte někoho, kdo po dlouhotrvajícím manželství (25-30let) dokázal zakotvit v novém, stejně pevném nebo raději ještě lepším vztahu?