Re: Dospívání

Tak se přidám do diskuse.

Já teda Klárce kontrolovat aktovku musím každý den, Verče jsem to nikdy nedělala, takže fakt každé dítě vidím jak je úplně jiné.

Klárka má problém v tom, že strašně špatně snese když něco neudělá, zapomene, pak brečí... docela děs, tak se snažím toto minimalizovat. Ona navíc se svými poruchami učení, pozornosti.....toho má víc než ostatní. Kolikrát se do deseti večer učí, ráno vstane v 6, jdu ji vzbudit a ona se učí a pak ji u snídaně musím zkoušet. A pak ve škole dostane trojku a volá mi ze školy ubrečená... známky já ale neřeším ale pro ni je to nepochopitelný proč tomu tak je. Musela jsem včera do školy promluvit s učitelkou. Taky nějak jsem ji vysvětlila v čem ty poruchy má, zjistila jsem že papír z poradny sice přečetla ale úplně to nepochopila. Teď třeba měli ve škole seřadit podle abecedy cca 5 podobných čísel, kde se opakovala stejná čísla... toto vím že prostě nemůže zvládnout. Přišla a brečela že po hodině snažení prostě nic. Tak jsem vzala učitelce pracovní sešity právě pro nacvičování optického vnímání a teda koukala a snad pochopila že prostě toto nemohla nikdy dát zatím dohromady. Je to někdy fakt peklo, chce být jako ségra která je premiantem na gymplu, já vím že ona prostě být nemůže, ale jak jí to vysvětlit. Došlo to tak daleko že chce aby ji ségra zkoušela, že ona jí potvrdí že to fakt umí. Tak proto ji kontroluju věci jestli má všechno a jak psala Míša, klíče, tramvajenka a peníze jsou pro mě důležitější než žákovská když třeba bez klíčů se nedostane do šatny, nedají jí oběd a pak se nedostane domů. U nás mají za 5 zapomínání důtku třídního učitele.

Jinak Klárka teď odjela lyžovat do Švýcarska, dostala to jako dárek od babičky k vánocům, tak snad si zalyžuje. Pak ještě se Sofi a Ondrou od BOB pojede na lyžařský výcvik o jarních prázdninách.

Co se týká plození dětí tak Klárka něco ví, ale budu to muset zase trochu upřesnit. Na knížky co tady byla o nich řeč jsem koukala, vypadají suprově a dostane je se Sofi k narozkám. Verča o tom se mnou v tomto věku vůbec nechtěla mluvit, tak jsem to neřešila, zjistila jsem že vše nastudovala sama. Teď máme spolu s Verčou krásný období, takový to ne jako matka-dcera ale spíš jako dvě kamarádky. Skoro každý večer když zaleze Klárka přijde, sedne na kuchyň a začne povídat až o půlnoci už já odpadám a ona by povídala a povídala. Takže to taky přišlo.