Re: já x přítel x jeho syn

Holka, já ti tak rozumím
Mám podobnou situaci, jen ulehčenou o to, že kluk v té pubertě ještě není. Vím, není to jednoduché. Nastav si vlastní osobní hranice a ty si hlídej, nenechávej si to přelézt přes hlavu, ze stresové situace radši vycouvej dřív a nech, ať si ji dořeší někdo jiný.
Mluv s přítelem - ale raději pozitivně. Řekni, co by tě víc těšilo, co bys cítila lépe. Chválit za to, kde se stal nějaký pokrok. Podrž jeho jako tu hlavu rodiny. Ať je to on, kdo rozhoduje, kdo vede, kdo má poslední slovo. Neboj se ho utěšit - on z toho také není šťastný, syna má určitě rád a chce, aby se u něj citíl dobře. Bohužel mu tím někdy prokazuje medvědí službu. Ukaž mu, že ne všechno, co na první pohled pácháme v dobrém na dětech, nemusí být pro ně opravdu to dobré.
Zkus si najít nějakou malinkou skulinku, jak komunikovat s klukem. Ne pořád - ale jen sem tam, někdy, když zrovna TY máš chuť. Pochválit mu třeba jeho zájmy, prohodit pár slov - o kamarádech, o holkách, o tom, co ho těší nebo i netěší. On je možná je hodně nešťastný. Zkus podržet i jeho, pokud to je i v tvých silách.
Foxyno, přeju ti v tom hodně štěstí. Klidně zajděte do poradny, určitě tam ještě dostanete pár dobrých rad. Zkus si vyžádat radu určenou přímo pro tebe, jak se z toho nezbláznit, jsi ve velmi složité pozici. A já ti držím palce.