Re: Léčebna?

Už se zde toto téma již asi neřeší, ale kdyby sem zakladatelka přišla, jen pár postřehů z vlastní zkušenosti. Léčebnu nebrat v žádném případě, nad hospitalizací v nemocnici na psychiatrii bych možná zvažovala, dle ohlasů. Synek, toho času 14 let, byl hospitalizovaný čtyřikrát a v léčebně byl jednou. Pokaždé se vrátil v mnohem horším stavu, naposledy s modřinami po celém těle od ostatních dětí. A to podotýkám, že sám má problémy s ovládáním a agresivitou, ale v léčebně takových byla přesila. Dotyčný psychiatr, který odesílal do léčebny má možná velmi prostinký důvod pro své jednání, možná si jen chrání svůj vlastní zadek. Na toto jsme již narazili vícekrát, jakmile se učitel, psychiatr, či třeba dětský lékař začne obávat, že by agresivita dítěte mohla způsobit nějakou újmu někomu jinému, mělo by být jeho povinností s tím něco dělat, či alespoň vykazovat, že se nějakým způsobem snažil. Jen pro příklad, školní družina není povinná a není ani povinností školy tam dítě vzít, když jsou s ním problémy. V případě ohrožení jiných dětí vás mohou klidně vyloučit. Se školou je to horší, ta povinná je, ale také se nám stávalo, že nám bylo doporučeno, ať pár měsíců radši do školy nechodíme, než psychiatr upraví léky, či než než se něco změní. Ale zas na druhou stranu je možno požadovat asistenta učitele, tedy škola by měla dát žádost na magistrát. A jestli i přes asistenta budou problémy, tak je lepší škola pro děti s poruchami chování, i kdyby se mělo dojíždět. Synek v normální škole neměl žádné kamarády, ve speciální má partu kluků, s kterými vychází bezvadně. Součástí výuky jsou i hodiny nácviků chování a sociálních dovedností, asistenti jsou tu běžně a dětem vycházejí vstříc. Ale určitě by to chhtělo podrobnější vyšetření a diagnostiku, už jen z toho důvodu, jestli má být snaha přizpůsobit dítko okolí, či aby se okolí přizpůsobilo dítěti, alespoň tam, kde to je možné.