Re: :-)

Ivano,tohle chování moc dobře znám, manžel i syna trénoval,takže jsme to měli dvojmo. Když se vyhrálo, řešilo se, proč toho a toho nepostavil. Když toho a toho postavil, zase se nevyhrálo,tak stejně všichni byli naštvaní. Neustálý tlak,já jsem pak na zápasy ani nemohla chodit, ty pohledy a zákulisní intriky jsem fakt neustávala, nemám zrovna hroší kůži. My jsme po zralé úvaze přestoupili jinam, do menšího oddílu, a je klid - pokud se má prosadit, prosadí se i tak, i když já bych mu skoro přála, ať radši sportuje jen rekreačně, protože mi to fakt stačilo, a ještě teď,když si na to vzpomenu, je mi na zvracení, jak se lidi "v zájmu" svých dětí dokážou chovat.Přeju pevné nervy