Re: Víkendové manželství - ano nebo ne?

Neměla jsem včera čas odpovědět, možná už je po diskuzi a ty to číst nebudeš. Myslím, že pokud tě jako jedno z prvních řešení napadlo, že s dětmi kvůli práci "odejdeš", byť k rodičům do firmy a na přechodnou dobu, už to znamená, že je to u vás moc špatný... Ty to možná nevidíš, ale tvoje podvědomí to tak třeba cítí - možná z toho vztahu utíkáš a "hledáš" objektivně pochopitelné a uznatelné důvody. Myslím, že se dá půl roku přežít tak, že se dá v maximální míře uskrovnit, ale zůstat SPOLU. Ty jako první řešení nabízíš, že odejdeš od "milovaného" člověka, s kterým by jsi měla být v dobrém i tom zlém. Jestli je tvůj chlap tak super, jak píšeš, tak to prostě spolu vydržte, hledejte jakékoliv jiné řešení, než abys byla přes týden pryč. To mi stejně přijde takové kostrbaté. Co pak jako? Ty se ve firmě u rodičů zajedeš, zvyknou si na tebe, a po půl roce půjdeš někam jinam zas se zajíždět? A jak to psaly holky - příjdou nemoci atd. Můžete hledat hlídání - ptala ses třeba v mateřském centru? Jsou maminky, které hledají přivýdělek. Můžeš být doma "zadarmo" do 3 let dítěte. Rodiče vás určitě rádi podpoří - koupí dětem boty apod, co je potřeba, když tam pojedete na víkend, můžete se "napakovat" jídlem... vše to znám, píšu z vlastní zkušenosti. Přežili jsme cca rok s absolutním minimem, žili jsme jen z rodičáku (před 15 lety, to bylo tuším 2400 Kč) celá manž.výplata šla na splátky bydlení. Rodiče pomáhali, jak se dalo. Peníze teda neměli, ale mohli jsme tam být vždy na víkend (ušetřili jsme na jídle), ještě si nabrali domů, dětem koupili k narozeninám atd., co bylo potřeba (byly ještě malé, bylo jim myslím jedno, že dostaly drobnost a k tomu potřebnou věc). Nikam jsme nejezdili, nechodili... Často na to teď vzpomínám, protože peníze už u nás nejsou problém, ale ta doba měla nějaké kouzlo. Bylo to těžké, ale byli jsme SPOLU, jiná řešení nás ani nenapadla (jako že by třeba manžel jel pracovat do ciziny, aby víc vydělal apod.). Přeju hodně štěstí v řešení!