Re:

Leni, bála jsem se toho a nakonec všechno dobře dopadlo...Matyášek byl skvělej, jen trošku panika po probuzení z narkózy, byl agresivní, strašně vysoký tlak...ale jak se dostal do klidu, vše v pohodě. od té doby si užíval každou chvilku, kdy se mohl vyčurat...čural do výšky, do dálky...měl radost, že mu to jde.

No a co se děje...děda se nám ztrácí před očima, přišel o vlasy, ale zatím ne o svou důstojnost. Jen je slabý jak moucha, nemůže co by chtěl...děti se ptají, nerozumí tomu. Párkrát nedostal chemo, protože měl špatné výsledky. Navíc, teď zjistili nádor na plicích i mému strejdovi.
A pak už stačí málo a máš pocit, že je špatně všechno...ten Martínkův zápal plic, pak Matyho stržený nehet a nalomený prst, teď chodil 14 dní do školky a zase zánět průdušek...víš, někdy prostě stačí málo...

Ještě, že máme ty lupínky, že je alespoň důvodd se denně zasmát a je pro co žít....