Psycholog nebo věštkyně - záleží na tom, komu víc uvěří. Kamarádkám těžko.
Mám tu zkušenost, že kamarádkám a známým se nevěří - lidi z nějakého záhadného důvodu berou víc rady od cizího než od vlastních.
Jo a taky dají víc na rady, které si zaplatí - rady zadarmo jsou podězřelé

jako příklad bych uvedla kamarádku, která docházela k mé příbuzné - skvělé psycholožce, protože byla též v podivné životní situaci a plácala se na pokraji depresí.
Po třech sezeních docházet přestala s tím, že jí to nic nedalo.
Plácala se v tom dalších pár měsíců, až si zašla ke kartářce, která jí sdělila v 99% totéž, co psycholožka.
Kdybych to věděla, poradím psychole, ať si vezme špičatou čepici, netopýra, karty a křišťálovou kouli a vyžádá si od kamarádky minimálně litr (kartářka poradila za 1800,-) a holka by z toho mohla být venku dřív

No a čistě prakticky - musí si udělat seznam všeho, co by musela samostatně řešit (účty, daně, složenky, zaměstnání, bydlení...), vygooglit si úřady, kam s čím a ulejt si stranou nějaké peníze do začátku.
Postuipně to může připravovat třeba půl roku - připraví se zároveň psychicky.
Lidi nejvíc děsí radikální řez a spálení mostů.
Proto, než praštím dveřma, nebo než mu sbalím kufry a vyměním zámek, je třeba akci promyslet, a to tak, aby o tom dotyčný neměl ponětí...