Pár let jsem rozvedená, děti jsou svěřené do mé péče, úprava styku otce s dětmi není, je to na našem dohodnutí, děti máme většinou obvíkend, jinak se otec neangažuje.
Před 2 lety jsme měli soud o zvýšení alimentů, které soud zvýšil, i za předpokladu, že čeká otec dětí další dítě.
Já žiji s dětmi v jednom městě, otec žil s další ženou, kterou si předminulý rok vzal a měli dítě, v další městě vzdáleném cca 45 km.
Nynější rok od této ženy a dalšího nejmladšího dítěte odešel (nová milenka) a nyní žije zhruba 80 km od nás, v místě svého původního bydliště a práce.
Neustále řešíme, že když mají děti rýmu, že si je odmítá vzít, když je má náhodou dva víkendy za sebou, protože s nima zrovna chce někam odjet, tak pak chce, abych i já měla děti dva víkendy za sebou (což mě nečiní problém, ale myslela, jsem, že mu jde o to, že se na něj děti těší a chtějí se vídat co nejvíc, na to mi odpoví, že já je mám v péči a jestli to nezvládám, že mi je vezme).
Dále cokoli udělám, jsem já ta špatná, která děti nechce, chce se jich akorát zbavit

, když jsme přes týden doma, tak je nerozvíjím, když nejsme doma, tak je pořád akorát někde podle něj tahám a nemají klid

, špatně je oblékám - barvy, vzory

, zkrátka pořád něco.
Mám přítele, ten má ale svůj byt, u nás je pár nocí v týdnu, brát se nechcem, k dětem má hezký vztah, ale nevím, proč by měl na ně nějak "přispívat" - to je další argument otce, že někoho mám a nemůžu na tom být fin. zas až tak špatně.
Aktuálně jsem se dovolila vyjádřit zase k víkendům, že když je má dva za sebou, že pak chce, abych je měla dva i já, mluvila jsem o tom, jestli jde jen o pravidla, co si on vymyslel, nebo jestli mu nevadí, že se jim pak stýská. A utrousila jsem uštěpačkou poznámku, že chápu, že je z vlastních dětí za dva dny unavenej...
Tak pak rozzuřeně volal, že takhle to nejde, a že jednou přijede on a pak mu je zase přivezu já. Na to jsem mu odpověděla, že to ani náhodou, že je mám v péči já, a že nevidím důvod mu je vozit.
Tak prý se sejdem u soudu, i kvůli snížení alimentů.
Teď čekám, až to podá k soudu (jestli vůbec podá). Ale myslím, že snad nemá šanci, když se přestěhoval on, zničil další rodinu, způsobil si potíže, to snad není můj problém.
Jak mám postupovat? Jít na sociálku a pomalu už hlásit, co mi vždycky nadiktuje a chce, abych dodržovala jen jeho pravidla? Připravovat se nějak?
Díky moc