Re: Jánky

Zdravím všechny, tak my jsme dneska nastoupily do Jánek. Je to tady náš třetí pobyt (celkem jsme takto někde myslím po deváté). Byly jsme tu přibližně před rokem, tak jsem zvědavá, co se od loňska změnilo. Byla to doba, kdy se Vesna měla rušit, pořád se to řešilo v TV, podepisovaly se petice... tak uvidíme, jestli to k něčemu bylo.

Rozpis procedur už máme a já jsem docela spokojená. Mám pocit, že na Lauru je toho tak akorát, znám docela dobře její limity a myslím, že o moc víc by toho nedala. Dneska nás přijímala nějaká nová paní doktorka a řekla zajímavou myšlenku - že pokud tady dítě onemocní, má toho moc. Je jasné, že nemyslela bacily, co si děti předávají mezi sebou. Ale byly jsme s holkama v Boskovicích, v Košumberku, v Metylovicích, v Jánkách, ve Znojmě... většinou opakovaně a skoro všude mi aspoň jedna lehla. A mně to přijde logické - je to vždycky hromada dětí, které jsou nějakým způsobem postižené, oslabené, nemocné, všechny pohromadě, potkávají se, lehají na stejná lehátka, pořád se někde vyslíkají, převlíkají, uhřáté z bazénu lezou do tělocvičny... je jasné, že sem tam někdo lehne. Pokud je to střevní, šíří se to stejně rychle jako ve školce nebo v rodině.

Fyzioterapeuti se tu hodně vyměnili, právě kvůli loňské aféře se zavíráním. Jsem zvědavá, koho bude mít Laura. To že na začátku člověk předvede svoji cvičební "jednotku" se mi zdá normální. Já nejlíp a nejdýl znám svoje dítě, fyzioterapeut, který poprvé vidí Lauřinu nohu a seznamuje se s jejíma "peckama" - každé jsou jiné - tak vymýšlí, co by jí nejlíp sedlo, co potřebuje, postupně zkouší, co by na ni platilo.

Alčo - hippoterapie je v Jánkách taky, ale jen od jara do podzimu, není tu jízdárna, takže teď ještě koně nejsou, dneska tu celý den sněží.

Když jsem tu byly poprvé, tak Laura měla předepsanou chůzi na páse a bylo to utrpení, měla jsem pocit, že je to k ničemu, nic nám to nedalo, motomed je sice fajn, ale když je zvyklá jezdit na kole docela dlouhé výlety, tak myslím, že na jaře to venku nažene líp.
Magnety nám předepsali, pokud měla Laura bolesti, jinak ne. Ty teď naštěstí nemáme, takže jsme bez magnetů, elektro nám psali jinde, tady ne.

Macíno, on taky počet procedur závisí hodně na věku dítěte. A já bych až tak proti té procházce nebyla. Jedna věc, že si ji píší, jako proceduru, ale je dost maminek, co s dětma ani nechodí každý den ven a přitom zrovna Jánky, které jsou na kopci jsou na protahování achilovek jako dělané, dají se tu nachodit kilometry.

Jana Martinová - já bych místo procházky další proceduru třeba nechtěla. Děti jsou tu 3/4 dne zavřené v málo větraných tělocvičnách, máčejí se ve vodě (třeba té je v Klimkovicích dost, určitě je to příjemné, ale cvičí se tam jen 3x týdně, to já radši míň vody, ale 3x týdně skupinové cvičení a 5x týdně individuální cvičení), tak si myslím, že vyjít odpoledne ven, vyvětrat, nechat je pohrát, proběhat bez neustálých pokynů a dozoru - to potřebují. Nebo nějaký výlet za poznáním, procházku na hřiště...
Holkám je 8 pryč a dneska tady dobrovolně zhasnuly před večerkou a vím, že od zítra usnou před 8 každý večer, je to pro to malé tělo náročné, sama jsem z toho hotová a to s nima lezu jen do bazénu a do sauny, necvičím, ale to shon, soustředění, kde být, co dělat, neustálé převlékání... potřebují i odpočinek.

Ale každé dítě je jiné a každý rodič ví, co jeho prcek snese, potřebuje... takže třeba nějaké větší nebo odolnější děti dají víc procedur. Nám to stačí.

Stáňo, ptala jsi se, jak to dělám, když jezdím jako samoplátce a na část pobytu. Nevím, jak je to v Košumberku, kde děti bez doprovodu bydlí jinde, ale tady v Jánkách je jen jeden velký dětský pavilon, vše pod jednou střechou. Děti bez doprovodu bydlí na části jednoho patra. Já mám svůj vlastní pokoj na jiném patře. Loni jsem tu byla 3 týdny, letos budu asi jen 2 týdny, holky už jsou šikovné a zvyklé. Jsme tu jako doprovod, takže je ty 2 týdny doprovázím na procedury, jí se mnou, ale spí na jiném oddělení. Ráno jsem je budila (letos budou vstávat samy), přes den jsou ve škole, ve chvilkách volna na mém pokoji nebo na svém oddělení na společenské místnosti, odpoledne jdeme spolu ven, večer něco hrajeme, pak je uložím a jdu "k sobě". Když odjedu, holky bydlí dál na svém pokoji, znají chod oddělení, sestřičky i "tety a strejdy" vychovatele, kteří je posílají na procedury...

Jsem se nějak rozepsala, to je ten první lázeňský večer