Sagradu bych já osobně vynechala, to bylo značné zklamání, takové...no, že je to pěkně úchylné, to jsem věděla, ae přišlo mi to navíc jakési bez myšlenky, poslepované a kýčovité, žijící z podstaty, ale ta hra s tvary, která je vidět v jeho jiných stavbách, mi tam prostě chyběla. Zato se mi moc líbila prohlídka Casa Mila, ta střecha byla super. Klik tvaru klíčních kostí jsem se ovšem trochu štítila. Mít víc času určitě bych šla i do casa Batlo.
Krásný je park Guel, na ten jsem si měla vyhradit víc času.
Moc se mi líbila Montjuic, jak výhled shora (ten paradox hory dělící město od té průmyslové hrůzy), tak hlavně cesta dolů po těch velkolepých schodech k fontáně (olympijský stadion included, ale ten je tuze depresivní, nemám ráda Města duchů).
Nádherná je Barceloneta - staré město u vody. Kdesi tam jsme narazili na něco, co bylo asi divadlo, ale fakt už nevím, mám to akorát někde na fotce. To byla fakt krásná stavba. Ale netrefila bych tam. Manželovi se líbila i ZOO, jelikož ho tuze pobavilo, že de facto uvnitř ZOO, jinými zvířaty obklopený, mají Katalánský parlament

Dobré bylo i muzeum čokolády.
Mít s sebou děti, tak bych nevynechala Tibidabo, jednak sama lanovka je dobrá, ale čučela jsem i na ty atrakce, Matějská vynásobená dvaceti

Vůbec nejvíc se mi ale líbil výlet na Montserrat, koupili jsme si lístky na zubačku, protože nebyly tak drahé jako lanovka. A hlavně jsme si vzali turistickou mapu a jeli tam na celý den a udělali si výlet okolo v těch vrcholcích skal - jsou tam krásné okružní cesty s výhledy na klášter, s malinkými kapličkami, divokými kvetoucími zimolezy a modřenci. Fakt krásné.