Jak se vyrovnat s rozchodem?

ahoj holky,

možná si mě některé pamatujete, zakládala jsem tu témata o krizi ve vztahu. Už to ale krachlo a jsem čerstvě po rozchodu.
Máme 3letou dcerku. Když to vezmu ve zkratce, tak vztah dlouhodobě haproval, přítel ve mně viděl hysterku a osobu měnící názory a já v něm sobce, který si jede po své linii a nedozrál do stavu mít rodinu (dítě bylo neplánované). Nechtěl se mnou ani trávit čas, navrhovala jsem, že spolu budeme někam chodit, alespoň jednou za 14 dní a nechtěl. Sice se staral o malou, nakupoval, ale pak se na víkend sbalil a jel si užívat ke své mámě, kde má permanentní mamahotel. Sportoval si tam, užíval si tam a to i v případech, že jsme obě s malou byly nemocné. Minulou neděli mi v hádce řekl "no tak se rozejdeme". Nevím zda to byl afekt nebo ne, ale další den jsem mu řekla, že jestli počítá s tím, že se mnou bude po rozchodu dál bydlet, tak že nesouhlasím a kdy se odstěhuje. Vzal to jako přímý vyhazov, tak se urazil a napůl se odstěhoval (vzal si nejnutnější oblečení apod.). Asi přespává někde u kamarádů, nevím. Na víkendy zase zázemí u mámy, takže je celkem v pohodě. .. Měl pocit, že jsem ho "náhle vykopla", tak jsem mu ještě poslala vysvětlovací mail, že nemůžu už žít v té jeho ignoraci vztahu, kdy se nesnažil o vztah (sice se snažil o to být dobrý táta, to mu jde), ale o mě zájem nejevil. Sex jsme občas měli, tak jednou za 14 dní. Takže jsem v mailu uvedla na pravou míru, že se rozešel on se mnou a že už bych se shazovala sama před sebou, kdybych ho nechala u sebe dál bydlet. Navrhnul, že malou bude vídat 2x týdně večer plus jednou za 14 dní víkend. Tak jsem souhlasila. Předevčírem tu tedy byl, byl milý a příjemný, večer si zase sbalil pár švestek a odjel. Měl tedy přijet za dva dny, tedy dneska. Včera ale volal, že by chtěl malou vidět a jestli může přijet... tak jsem souhlasila s tím, že sice chci pravidelnost a jistotu, ale když chce, že přijet může (podporuju co nejčastější jejich kontakt, hodně stojím o to aby měli dobrý vztah). tak přijel, nakoupil větší nákup a hráli si. Zase byl celkem příjemný, z čehož mám radost, protože si říkám, že nám třeba do budoucna bude rodičovský vztah fungovat. Sice si v jeden moment zapnul něco v TV, což mi přišla trochu drzost, ale pak si hned šel hrát s malou. Pak jsem se ho tedy ptala, jestli přijede ten další den, což bylo původně domluveno s tím, že chci dodržovat ta pravidla, abych si i já mohla něco domluvit a tak. Tak řekl, že přijede, takže přijede i dneska. Pak bude mít malou na víkend, což bude pro mě poprvé, co strávím bez malé noc a to rovou dvě. ... Přiznám se, že jsem na uklidňujících práškách, které mi předepsala doktorka, protože mi celé tohle dění stupňovalo úzkosti - strach o malou, které mám normálně a které se teď zhoršily...
Píšu to sem všechno, abych se z toho vypsala, abych se odreagovala a abych si přečetla vaše zkušenosti, jak dlouho vám trvalo vyrovnat se s rozchodem a jak to probíhalo. Mám problém se vyrovnat s tím, že jsem "rozbila" rodinu, že jiná žena by vydržela mnohem víc... partner má i spoustu dobrých vlastností, možná jsem byla fajnovka a čekala pohádkového prince nevím...ale stojím si zatím, že partneři by měli občas trávit čas sami spolu a nebrat se jako samozřejmost... a on to dlouhodobě odmítal... také mi furt v hlavě hlodá "naděje"... co když se zlepší a vrátí.. .pořád bych mu dala šanci, protože úplná rodina je můj sen... ale zároveň se smiřuju s tím, že nám to prostě nebylo dáno a že malá to, co jsem měla já - úplnou rodinu s biologickými rodiči - prostě mít nebude... a je to nepříjemný pocit...
Prosím napište, co vás k tomu napadá, moc díky,
Astra