Re: umění stárnout s noblesou?

Myslím, že proti takovýmto negativním náladám je občas dobré onemocnět a pak se vyléčit. To si pak člověk uvědomí tu ohromnou svobodu a nádherný pocit, že ho nic nebolí, že je soběstačný, že se svým životem může pohnout jakýmkoli směrem, hlavně k lepšímu, což se při nemoci a bolestech moc nedá..Estetická stránka stárnutí se už pak tolik neřeší Já doufám, že v padesáti budu mít tolik zájmů a práce, že mi rozhodně nebude vadit, že mě na ulici někdo pohledem nesjíždí od hlavy k patě