Re: O životě v Německu.

Nemám čas si to poslechnout, ale osypky mi nenaskakují.
Je pár míst v ČR, kde to funguje stejně. Když si tam chceš koupit pozemek, či dům, jsi nejdřív důkladně prolustrován. Komunita žije svým životem a hned tak mezi sebe někoho nepustí. Jo, můžeš si jet po svém a vykašlat se na jejich ,,zvyky,,. Pak ale musíš počítat s tím, že tě začnou ignorovat, nejsi nikam zván a na společných party ti umyjí prdel.
Já si z toho hlavu nedělám, nepotřebuju se někam zařadit. Jsem v okolí jediná, kdo pracuje na zahradě.
Jednak to dělám ráda a pak taky umím peníze, ušetřené za zahradníka, užít smysluplněji. Ještě jsem nepochopila, proč se sousedky ,,nehýbají,, na čerstvém vzduchu s bonusem viditelných výsledků na zahradě, jejich mysli a tělu a místo toho si platí trenérku ve fitcentru a psychoterapeuta.
Proč mají děti, když je hned po porodu odstaví a od rána do večera je s nimi chůva. Nepracuje tady v okolí žádná manželka a řekla bych, že já, učící dítě doma se svým vlastním podnikáním, jsem v jejich očích politováníhodná osoba. Přeju jim ten jejich život, já bych byla na jejich místě nešťastná. Upřímně nesnáším bezcílné bloumání po obchodech a chodit se každý den zkrášlovat , mi přijde jako ztráta času.
Ještě jsem za svůj život nenašla společenství lidí, kde bych nebyla za exota. Hlavu si s tím nedělám a všem přeju takový život, jaký si vysnili.