Re: Moc to tu nežije...

Díky všem za reakce. Lála sice má omezení, ale nebrzdí ji v "rozletu". Na kole ujede 35 km za den, lyžovat vydrží týden v kuse každý den, chodí ráda... je taky zodpovědná a uvědomělá (cvičí i sama, na ortézu si taky myslí sama - pořeší si ji na škole v přírodě, na skautském táboře...), ale už je asi velká, takže si uvědomuje jizvu na noze, hubené lýtko; někdy ji štve, když se jí děti ve škole ptají, co to má... myslela jsem spíš tyto psychické věci. Má šťastnou povahu, dost to zvládá, jen tak přemýšlím, jak jsou na tom jiní, jaké máte zkušenosti, trochu mě děsí puberta... ale co, zvládli jsme jiné věci, jsou na tom lidi i děti hůř, dáme to taky. Jen jsem chtěla vědět, jestli i vaše děti mají podobné úvahy.