Re: Zlomené srdce

My se známe už ze dřívějška, on tvrdí, že mě uháněl už 1,5 roku, ale já Ti nevím.. Když jsem ho znala předtím, tak jsme se prostě jen znali (dle mého), on mi nabízel pomoc s čímkoliv, ale mně připadalo, že ve "svých" letech, kdy se staral jen sám o sebe a užíval života to není partner pro mě. Ale jinak i mě to k němu táhlo, byť rozum říkal ne. Takže nemohu ani napsat, jak dlouho náš vztah trvá, protože já jsem to dlouho jako vztah nebrala, říkala jsem si, že je nám spolu fajn a stejně nedopadne. Ale těžce jsem se v něm spletla Já jsem měla v životě jen pár (dlouholetých vztahů), zpětně mohu napsat, přestože jsme se rozešli, tak jsem ráda, že v mém životě byli (a jsou včetně toho posledního - byť to bylo mé velké zklamání v závěru, tak jsme v pohodě), ale muž mého současného života je neskutečnej, respektive asi to bude tím, že jsem od něj nic neočekávala (ale to já od chlapů neočekávám nikdy, což je chyba dle mé maminky) K té naši vzájemné přitažlivosti se přidal pocit, že nikdo na světě momentálně není opečovávanější než já, a to si - opakuji na všechny (je jich vážně jen pár) muže mého života - nemohu stěžovat. A to ani nepíšu o vztahu s mou malou dcerou Ale abych neměla růžové brýle Já jsem z rodiny, kdy toto bereme jako samozřejmost, ale už vím, že v životě se mu stát spoustu nečekaného a teprve ve zlých časech se ukáže Užívám si to, byť mám hektické období a chci věřit, že ustojíme.. Včera řekl, že jsme každý úplně jiný, ale kdyby si mohl vybrat, tak by chtěl, aby naše dítě celé já