Střídavá péče - dvě města, dvě gymnázia?

V poslední době sleduji diskuze ohledně střídavé péče. Soudci vysvětlují veřejnosti, že nevidí problém ve střídavé péči, kdy každý z rodičů bydlí v jiném městě. Nehraje roli vzdálenost - čím větší vzdálenost, tím delší pobyt dítěte. Tzn. nestřídá se po týdnu, ale třeba po měsíci. Prostě, vše se dá vyřešit, když se chce.
Dítě má dvě školy a dvě bydliště. Péče prarodičů, či nových partnerů, (pokud rodič evidentně nestíhá péči o potomka sám), je vítána. O střídavou péči se mohou přihlásit i ti, kteří jsou rozvedeni x let. No, budiž.

Je tady ale velké množství dětí ( od 11 let ), které navštěvují víceletá gymnázia.
Ani v nejbujnějším snu si nedokážu představit, jak dítě chodí každý měsíc na jiný gympl. Už na prvním stupni ZŠ je mezi jednotlivými školami značný rozdíl ve výuce. Každá škola má svůj ŠVP.
Gymnázia praskají ve švech a učivo na anglickém gymplu v Praze a přírodovědném v Ostravě bude jistě také jiné v x předmětech. Myslíte si, že takový model střídavé péče je reálný? A pokud ne, proč je uzákoněn?

Kamarádka to shrnula slovy: ,,Díky střídavé péči přijdu i o tu almužnu, která si říká výživné na dítě. X matek bude děti štvát proti otcům ještě víc než nyní, protože soud může přihlédnout už jen k názoru dítěte, nikoliv k nevoli jednoho z rodičů stran střídavky. Nahraje to maximálně Lize na podporu kojení, neb kojené dítě nemůže být ve střídavé péči."
Jak soud zjistí, že dotyčná matka dítě kojí? To taky nechápu.
Najde se v tomto státě rodič, který si myslí, že studium na dvou ZŠ, či SŠ, prospívá dítěti?
Osobně o tom pochybuju.
Proč si to tedy myslí Ústavní soud?