Re: Polští rodiče si odebrané dítě osvobodili sami

Jojo, kdepak Seveřani. A my se jim chceme tolik, tolik podobat, protože mají sociální politiku rozpracovanou ad absurdum...

Věřím, že dítě lze odebrat, když se denně nekoupe, nebo je samá modřina, protože je to šestiletý kluk, který lítá jako drak a každou chvíli si namele.
Je otázka individuálního posouzení, jak moc dítě trpí - jenže já nevěřím na úřady a úředníky.
Ti jsou totiž všude stejní. Všude lze narazit na totálního debila, co si hraje na boha rozhodujícího o osudech lidských červíků - je to choroba úřednického povolání a dostihne mnoho lidí, bez ohledu na zemi a její zákony.

Cokoli lze dohnat ad absurdum a lidem lze ublížit jakkoli a lze je i úplně zničit či dohnat třeba k sebevraždě, když se na ně někdo zaměří - též v kterékoli zemi.

A pokud jde o děti - to je vidět především právě na tom severu, že o zájem dítěte jde až na posledním místě - na prvním je PRÁVO NA ŠTĚSTÍ obou rodičů - to bych
A u nás hned jak opice - ústavní soud vesele propaguje střídavou péči i na 500 a více kilometrů - hurá! Rodičovská práva zachována. Spratci nikoho nezajímají (často ani ty rodiče, natož úřady...)