Nudismus

Zrovna jsem přečetla článek v novinách o nudismu a tak mě napadlo sem napsat o mém vztahu k nudismu a zeptat se vás, jak to máte vy. Ještě než zapomenu....., vyrůstala jste některá z vás v nudistické rodině? A jaký to byl pocit, když jste byly malé a nahotu jste měly kolem vás?
No a teď k mým pocitům. Když jsem vyrůstala, tak nudismus byl pro mě něco jako úchylka, prostě ti lidi byli, podle mě "mimo". Nechtěla jsem se ani dívat směrem k nuda pláži, bo jsem si připadala divně. Vyrůstala jsem s tím, že jsem neměla ráda své tělo a nikdy bych se nedokázala producírovat nahá před mým přítelem, natož pak před cizími lidmi. Roky ubíhají, tělo není zase taková výhra, mám nadváhu, ale přišel moment smíření...a to dost intenzivní po návštěvě "relax centra", kde jsem musela jít nahá do "whirlpoolu". Ten moment, kdy jsem sundala prostěradlo a ušla těch několik metrů byl "šílený"Ale jakmile jsem to dala jednou, dala jsem to podruhé a potřetí. A bylo to osvobozující No, dostala jsem se do fáze, že bych na tu nuda pláž klidně šla, dokonce i do těch nudistických hotelů bych asi jela (praktické-nemusím balit tolik věcí, osvobození na pláži, ve vodě). Jenomže, mám rodinu a děti, tak jestli někdy něco takového s manželem podniknu, tak až děti odrostou. No má to cenu se touto myšlenkou zabývat blíže nebo mám zapomenout, protože naše rodina nudismus nikdy nepojala za "vlastní"?