No, u nás tomu napomohla asi ta finanční situace..
Prostě, když už zase začla Anička brblat, že už chodit další rok nechce, tak jsem si říkala fajn, začne hrát Lenička, nebudem muset táhnout ZUŠky dvě...
Vím, že jsem to trochu podcenila, ale teď už to zpátky nevezmu...
Možná jsem si měla víc promluvit s učitelem. Nevím.
Myslím, že Anička hrála ráda a dobře...
A i v tomto případě v tom hrálo roli "zrcadlení" z dětství, ale trochu jinak než u Jirky St.
Sama od sebe vím, že jsem chodila ke konci na klavír nerada, a že jsem chtěla skončit, a nemohla jsem, neb mne naši vedli k zodpovědnosti.. (nebo jak to napsat)..
Štěstím tehdy bylo, že jsem se v 8.třídě začala připravovat na přijímačky, a začala krom etud hrát i písničky s doprovodem + později i zpěvem..
Což mne ostatně táhlo celé 4 roky na střední.

...
Teď se nabídl švagr, ten od mladší ségry, že povede při školy kroužek flétniček. Přizval Andulku. Myslím, že to nebude žádné velké hraní, ale podporuji jí v tom, aby hrála aspoń trošku, a časem třeba i v nějakém triu, nebo tak nějak...
...
Zvažuju, pokud se trochu zmátoříme do příštího září, že bych oslovila ZUŠ, zda by nemohla nějak navázat. Nevím, uvidím..
