Re: Dcera nema nejlepsi kamaradku

já myslím, že po dvou měsících je dobrý zapadnout do kolektivu - rozumět si s většinou z nich, věět, s kým bych si sedla k obědua s kým ne, stejně tak vědět, s kým bych seděla v lavici a s kým ne, mít od koho si půjčit sešity při nemoci, mít s kým promluvit - a nemusí to být s jedním člověkem, může to být klidně půl třídy, nebo dva tři spolužáci, každý to má jinak

určitě je ve třídě víc takových, kdo si zatím nenašli toho svýho nej kamarád a ti se dají dohromady, ale práývě až zjistí, že nikoho nemají

nemá smysl to hrotit, má smysl si povídat o přestávkách, občas si něco půjčit, i když to třeba nepotřebuje, jen aby se navázala konverzace, třeba si půjčit pravítko, to je první věta i s odpovědí, pak ho jít vrátit, zase se mluví - a pokud chce mluvit i druhá strana, je z toho rozhovor

mým klukům pomohlo hodně to, že hrajou počítačovou hru, já nejsem zrovna zastánce tohoto způsobu zábavy, an druhou stranu to neru jako daň právě za tol aby měli kmarády, protže musí mít společný téma s kamarádem, jiank to kamarádství přestane, v tomto věku jsou tématem hry a občas škola, cvo víc, pokud nemá nějaký kroužek, nějaký zájem, který by ji sblížil s někým dalším ze třídy