Re: Dopis sobě samému ve věku 16 let.

Zajímavý nápad. Napsala bych si, že nemám čekat, až ke mně věci přijdou, ale jít za nimi sama. Že se nemám bát říct, co si myslím, a udělat věci tak, jak chci. Nemyslet za druhé. Nečekat, že mě někdo spasí, ale dělat, co chci já, i když se to nezdá rozumné. A to nejpodstatnější: napsala bych si, že ta strašně "velká láska" s tím blbečkem sobeckým, co jsem s ním strávila celkem 5 let, nestojí za to, neb se z něj časem vyvine ještě větší despotické hovado, než jsem si uměla představit. Tak abych (i) kvůli němu neseděla na zadku a radši jela někam do světa, dokud je mi 20.

Sice jsem velmi temperamentní a dá se říct, že extrovertní, ale v podstatě se ve svém dospělém životě učím, jak nebýt takový přizdisráč