Re: Ako sa vám vyvíja dlhodobý vzťah?

v lednu spolu budeme 18 let (dělám si legraci, že budeme mít plnoletý vztah ). Jak jsem i já psala, vůbec jsem si ze začátku nemyslela, že je to ten pravý, byl prostě jenom opakem mé první lásky, se kterou jsem se rozešla proto, že dvě silně individualistické povahy se začínaly třískat, každý jsme měli svou představu o životě. Taky jsme měli jednu krizi, velkou, která přišla s dětmi a mým pocitem silného vyhoření na mateřské. To už je ale dávno, dokázala jsem si díky okolnostem srovnat priority a i tím, jak stárnu, pokládám za důležité jiné věci, než předtím. Co mě dříve rozhodilo, tomu se teď dokážu i zasmát. Podstata je, že náš vztah je pořád lepší a lepší, jsem člověk s velkou potřebou osobního prostoru, manžel mi ho dává a já se pak opravdu těším na každou chvilku s ním. Za něj mluvit nemůžu, ale myslím si, že i on je šťastný. Je nám spolu krásně a doufám, že ještě nějakou dobu bude. Dle mého bývá spousta vztahů narušená špatnou komunikací (tak to bylo u nás, chtěli jsme oba to samé, ale nedokázali si to říct) a rozhodně stojí za to, to přinejmenším zkusit dát do pořádku. Já bych, pokud bych to neudělala, přišla o nejlepšího chlapa svého života a mohla tak leda třískat hlavou do zdi