Nový partner mě asi nemá rád

Zdravím, je to cca rok co jsem prožila hodně ošklivý rozchod. Byli jsme spolu několik let. Teď mám půl roku nového partnera ale od začátku máme problémy. Jde o to, že on prostě na mě nemá čas. Je často nemocný, v jednom týdnu ho bolela záda, měl rýmu a bolel ho žaludek. Teď je zase nastydlý takže se zase neuvidíme do konce týdne. Když už není nemocný, tak aspoň přijde pozdě, a zpoždění mi dává vědět na poslední chvíli, kdy už na něj někde čekám. Nejhorší je, že jsem to jen já, kterou odsouvá na vedlejší kolej, do práce chodí (to chápu, protože pro jeho častou nemoc už mu hrozili vyhazovem). Ale je tam i když mu není doře přesčas aniž by mu to šéf nařídil.

Často se stává, že když mi je někdy špatně, mám problémy, potřebuji ho jako oporu, tak mám prostě smůlu, protože jemu je buď taky špatně, nebo je déle v práci. Jako třeba dnes, není mi dobře, potřebovala jsem ho, mám nějaké problémy v práci. Jemu je taky špatně ale i přes to je v práci déle, prý aby tam kolegyně nebyla sama. Takže vlastně kolegyni, komukoli kdo má problémy vyhoví, jen na mě kašle.

Už několikrát se stalo, že jsme měli někam jít s kamarády posedět, já jim řekla, že přítel slíbil přijít ale nakonec on to vždycky na poslední chvíli odvolal. Naposledy mi to udělal včera, slíbil že přijde, domluvili jsme se na šestou, ale padla půl sedmá a nic. Tak mu volám co se děje a nic, nezvedal to. Když mi to na druhé moje volání zvednul,tak jen omluva prý má rýmu a nikam nejde. Dnes jsme to řešili prý by mi nakonec napsal, ale kdy? V osm? A tohle je pořád, slíbil mi společného Silvestra, ale nechtěl nechávat spolubydlícího, se kterým dosud na Silvestra byl samotného.Tak jsme se domluvili, že přijde v deset. Nakonec v deset sms, že je mu špatně. Později z něj vypadlo, že mu nebylo až tak špatně ale nechtělo se mu. Takže on si slavil se spolubydlou, a já tam seděla smutná, protože se na mě opět vykašlal. Opět dal přednost někomu jinému a mě nechal samotnou. Jednou jsem na něj i čekala skoro hodinu v mrazu, dal mi vědět zpoždění zase na poslední chvíli..

Jako asi je tohle na rozchod, ten chlap si mě absolutně neváí a za těch šest měsíců co jsme spolu, jsme ani nic nepodnikli, o víkendech se neozývá. Řekla jsem mu vše co mi vadí, on se omluví, chvíli se snaží ale nakonec se to vrátí do starých kolejí. Na to, že jsme spolu půl roku, měli bychom být zamilovaní a chtít spolu trávit čas, je to dost bída. . Všechno je přednější, kolegyně v práci, té vyhoví i když je mu zle, to samé spolubydlící, taky vyhoví i kdyby měl lízt po čtyřech, rodiče (to do určité míry chápu). Já jsem až ta poslední. Ale jak to utnout, když ho miluju? Nechci zažít zase tu samou bolest jako před rokem, málem mě to zničilo