Re: Kvůli známkám si lehla pod vlak

"No jo, taky by se mi líbilo, kdyby se ve škole tolik nehodnotilo a neporovnávalo. Jenže pak přijde život a dnešní svět je jedna velká soutěž kdo s koho."

Buchli, ne že by to nebyl málem nadlidský úkol, ale možnos tady je. Možnosti jsou v zásadě dvě - buď budeme vychovávat děti tak, aby obstály ve světě, jaký je, a nebo je budeme vychovávat tak, aby nám ten svět pomáhaly změnit. Já už soutěžit nechci, nechci se hnát za vzděláním (tedy za titulem), za prací (za lepší, lépe placenou, vyšší pozicí,...), lepšími auty, drahými dovolenými. Jsem spokojená s tím "akorátem", co máme, a raději se uskromním, než bych se plahočila a mrhala časem. Raději si vypěstuju vlastní mrkev, než abych celé dny mimo domov vydělávala jednou tolik (protože polovinu odevzdám na daních a dalším). A je to i šetrnější k planetě.

Dospěla jsem k tomu sama a zřejmě nelze než nechat děti, aby mě pozorovaly a něco z toho pobraly, soutěživé nejspíš budou (chvílema to ani jinak nejde - kvůli přijímačkám, pokud budou chtít studovat), ale od malička uvidí, že to jde i jinak a že to může činit člověka (i jeho rodinu) spokojenějším.