Re: Co delate, kdyz uz fakt nevite kudy kam?

Matka hyena... napada me, ze v prirode se muze stat i to, ze matka deti sezere, a ma to svoji logiku pro zachovani rodu: kdyz neprezije matka, neprezijou ani deti. Pokud matka prezije, byt za cenu likvidace potomstva, ma sanci se rozmnozit pozdeji. Tenhle extrem ale hadam nechystas.
Dokud jsou na tobe deti zavisle, cokoli delas pro svou sebezachovu (zivot, fyzicke a dusevni zdravi) delas i pro ne. Muze jim to docasne narusit pohodlicko, klid, jistoty.. ale ve vysledku jim to zaruci zdravou a silnou matku, vedle ktere zase ziskaji novou rovnovahu. Pokud budes zapadat hloub a hloub do situace ktera Ti zasadne nevyhovuje, skonci to pro Tebe i pro deti mnohem hur.
Zmeny vetsinou iniciuje ten, komu nejvic vadi soucasny stav - takze neni divu, ze ostatni, kterym vicemene vyhovuje, nevidi (zadny, nebo aspon tak silny) duvod cokoli menit. Jestli tahnes vuz plny lidi, jsi vycerpana a oni v pohode. Pokud by meli az takovy vhled do situace, ze by to chteli iniciativne menit sami, asi byste se do te situace vubec nedostali. Pokud ho nemaji a zmenu ted chces jen Ty, nestaci ji chtit, ale je nutne abys zacala sama - delat co chces a nedelat co nechces. Pak je mozne dal uvazovat, jak zkoordinovat zajmy vsech. Ale neni spravne ani trvale udrzitelne, aby kvuli extraburtum a pohodlicku pro jedny nekdo jiny potil krev.