Krize středního věku - chci být ještě ženou

Vdana jsem deset let, zname se trinact. Vztah bal jak na houpacce, ted se vse zklidnilo. Ale mame dve deti, rodina je pro nas zasadni a vzdy vitezi.
Posledni dobou me ovsem napada takova vec. Muj muz je o 15 let starsi. kdyz jsme se seznamili, bylo mi 26. Ted mi tahne na 40. Oba dva hodne pracujeme, je to celkem narocne, oba jsme na volne noze, skloubit to s rodinou je nekdy mazac. Ale vse davame, deti maji vse a jsou spokojene. Jen nas vztah jaksi z meho pohledu skripe - prestala jsem se citit jako zena, spime spolu moc malo - tak jednou za mesic? Diky tomu jsem tak nejak ztratila zenske sebevedomi, vzdy po sexu se citim jako bohyne a v te pauze tak nejak skomiram - rikala jsem mu to stokrat, vadi mi,ze chodi pozdeji spat nez ja, takze tech prilezitosti je malo, on chodi spat pozdeji, ja driv vstavam, v te posteli se mijime. Mluvili jsme o tom nekolikrat, ale nic se nezmenilo. A mne ted napada, ze to bude cim dal horsi. Mam strasnou chut si najit milence, jen tak sobecky sama pro sebe. Jen tak teoreticky, v praxi by to byl asi prusvih, vzdy me to zamota hlavu. Co me depta je, ze se uz nekolik let nikdo ani nepokusil, neumim moc flirtovat a fakt jsem byla celou dobu verna. Ono taky kde vzit cas, ze, neustale v behu mezi praci, malymi detmi a domacnosti, porad nejake starosti. Ted uz jsme se jakoby usadila, smirila se, ze veci nejsou idealni, ze fungujeme a tak, ale v oblasti sexu jsem tak nejak strasne neuvolnena, ani vlastne nemam pomysleni - nemam sebevedomi, abych se nejak vyfikla, vadi mi moje tri kila navic - tak moc bych potrebovala nejaky kompliment..a ono fakt nic. A ja se bojim, ze uz budu stara a uschnu. Chapete me?