Chci se rozejít s přítelem

Je to delší dobu, co nad tím přemýšlím, dokonce jsem sem i psala, ale nebyla jsem si jistá, teď už vím, že se chci s přítelem rozejít. Jsme spolu necelé dva roky, společné děti nemáme... Na jednu stranu se snaží, na druhou mě strašně štve určitým svým chováním, je to jak na houpačce. Já ale chci být sama. Je to čtyři roky, co se mi rozpadl vztah s manželem a stále z toho nejsem venku. Chci být prostě sama s dětmi, nechci si zakládat s jiným mužem (nevím, jestli teď nebo už nikdy) rodinu, nechci mít s nynějším přítelem společné děti a už vůbec si ho nechci brát.... a cítím se pod psa, sobecky... Vím, že každý jsme nějaký, každý má své chyby. Ani nevím, jestli větší impluls k rozchodu je některá přítelova povaha bručouna, rejpala, nelíbí se mi, že občas snižuje mé děti apod. (ale má i hezké stránky!) nebo prostě jen to, že nechci mít žádný vztah. Zažila jste některá něco podobného? Jak to u vás dopadlo? Mám výčitky, plánuje společné stěhování a já hledám odvahu mu vše říct. Nechci ho zranit, čemuž se stejně ale asi nevyhnu :-(