Re: Vztahy po narozeni ditete/deti

Pokus se oddělit co skutečně nezvládáš kvůli tvé nemocné páteři a co nedáváš protože jsi z toho na dně psychicky. Chápu tvůj pocit naštvání, manžel asi netušil, že to bude až tak zlé. Ale, je stále s tebou. Na tom bych se pokusila stavět. §Pokus si rozmyslet, co je ve tvých silách a co skutečně musí obstarávat manžel. Na větší úklid, žehlení by se dala třeba jednou týdně zaplatit pomoc. Máte myčku, sušičku? Na co jde používat pomocníky, ať ti zbyde co nejvíce času na vaření, to je asi věc, kterou asi za tebe nikdo neudělá, nebo by ti víc vyhovovalo něco, co teď dělá manžel a on by vařil?

Obecné řeči typu je tu bordel není uvařeno - asi si prostě sednout a udělat rozvrh co je a co není v tvých a jeho silách. Jak má náročnou práci? Ty jsi v invalidním důchodu nebo půjdeš pracovat? Nad tím vším si sednout a rozebrat, co kdy kde a jak. A pokud se nedokážete domluvit, tak zkusit poradnu.

Asi bych manželovi nezdůrazňovala, že se mi hnusí, ale že jsem prostě tak unavená, že nemám sil.

A ještě k tomu vaření, ber to prosím s nadhledem a jako vtip - znáš to heslo pro spokojené manželství? "dejte tý bestii nažrat" Prostě hladovej chlap je horší než rozzuřenej lední medvěd.

A ještě - asi to všechno přece jen zvládneš líp s manželem, než sama. Nebo myslíš, že ne?