Re: Jak se domluvit s partnerem

Účo, já bych šla pryč asi rovnou, respektive do takového domu hrůzy bych asi nešla bydlet vůbec.

Pokud by partner za něco stál, respektoval by moje stanovisko. Jediný případ, kdy bych SNAD byla ochotna do toho jít, by bylo vědět, že v případě jakéhokoli konfliktu jsme tým on a já, ne on a jeho rodiče. A možná že ani tak.

To je přesně ten důvod, proč tvrdím, že v řadě případů můžou být majetky na obtíž (viz to "ty chceš studovat = dělat něco, co tě těší a naplňuje, když máš práci kolem baráku = mrtvé věci, což by bylo ospravedlnitelné jedině tím, že by mě bydlení v baráku těšilo a naplňovalo, ale když tam nemůžu rozhodovat ani o třísce, jen o tom, že tam budu sázet práci a prachy, tak co mě tam má těšit a naplňovat?) a proč jsem velmi, velmi ráda za ty holé zadky, se kterými jsme se brali a za to, že jsme nebyli zatíženi takovou nesmírnou koulí na noze, jako je dům s takovými rodiči, i když se to na první pohled může jevit jako terno.