Re: kožařka

Bob, kočka že neni moc mazlivá?? Naopak naše koćky by se mazlily pořád! Zrovna tu vyfukuju Duffyniny chlupy z pusy, protože strašně líná teď. A furt mě tu s tim pruděj, jak si sednu, tak se chtěj mazlit.

V nové práci? Už jsem to tu myslim psala, nebo ne? No pořád jsem tam jako Alenka v říši divů. Je to úplně jiné prostředi, megarozdíl z hlediska velikosti obsahu projektů i rozsahu po celém světě. Můj šéf je Švýcar a sedí v Basileji, většina kolegů z mého oddělení není v ČR (z 20ti projekťáků jsme tu myslim 4). Postupně přebírám vedení zatím dvou projektů, jednoho malého, kde řídím pár lidí v USA, Švýcarsku a v Indii, a jednoho většího, kde máme nasadit nějaké změny na asi 10 tis. serverů po celém světě. Naštěstí na to mám pod sebou dvě další projekťačky (jednu v USA a jednu tady), a projekt je v běhu už druhý rok, tak kdyby to nedopadlo dobře, vždycky to můžu hodit na předchozího projekťáka. Jinak Novartis obecně chce patřit k nejžádanějším zaměstnavatelům, takže moc si užívám o hodně lepších pracovních podmínek, menšiho notebooku (místo té krávy co jsem tahala domu v Raiffce), docking station na stole, zaměstnaneckých benefitů (je jich spousta, od pojištění, přes benefitní body, příspěvek na dopravu, ale i např. ovoce každý den zdarma v kuchyňce, o kafi, horké čokošce, čajích všech druhů, vodách nemluvě), a lidi jsou fajn, vstřícnější, líp se spolupracuje. Kupodivu nejhůř to jde opět s Čechama. Pracovní doba je dobrá (Novartis přímo dává důraz na tzv. work-life balance), a jeden den v týdnu mám homeofice. Kromě 25 dní dovolené máme ještě 4 placené sick-days a 2 Christmas days, což se opravdu hodí. Na druhou stranu nároky jsou vysoké a plynulá angličtina je naprostá samozřejmost (češtinu použiju tak z 10%). Můj šéf mluví plynně anglicky, francouzsky a německy. Schůzky jsou z 90% virtuální. K tomu sice máme videokonferenční zasedačky, ale lidi maj radši telekonference (cally). Je to horší o to, že člověk většinu účastníků nevidí, takže nemůže pomoct artikulace a všechno záleží na uších, což je občas fakt maso, když je na callu víc lidí (třeba rozlišit kdo zrovna mluví, atd.) Začínám pomalu rozeznávat různé akcenty, už poznám, kdy mluví Ind, německý Švýcar, francouský Švýcar, Čech, američan. Hladina stresu je obrovská, teď na pondělí mám v kalendáři 12 callů. Na stole už nemáme žádné pevné telefony, ani nevoláme z mobilů, používáme Microsoft Lync, takže sluchátka s mikrofonem, notebook a sdílení obrazovek. Na největším telco, co jsem se účastnila, bylo připojeno 900 lidí z celého světa. No takže podmínky super, práce zajímavá, peněz víc než dost, ale je to brutus. Bohužel mi v tom nepomohlo, že ve stejnou dobu změnil práci i manža, a v těchto týdnech postupně absolvuje přijímací školení po celé Evropě, takže je věčně na služebce a já děti na krku. Už jsem to zatížení odstonala předminulý týden chřipkou a ještě pořád mě škrábe v krku, tak jsem mu řekla, ať si sežene hlídaní, že to nedávám. Tak tento víkend si vzal děti můj táta a v úterý přijede na 4 dny tchýně.

No jako odreagování jsem si stáhla seriál Legends a první sérii seriálu Hra o trůny v původním znění a připadám si teď jak puberťačka. Vždycky jsem Seana Beana měla ráda v jeho záporáckých rolích, ale teď jsem se do něj úplně zamilovala. Jsem strašně ráda, že ho začali obsazovat i do kladných rolí, a že se občas i dožije konce filmu. Na netu koluje video s jeho filmovými úmrtími, čehož dokonce využili i pro Legends, kde propagují Twitter hashtag jeho fanoušků #DontkillSeanBean. No je pravda, že i v jeho posledních hlavních kladných rolích ho zabili (Boromir v Pánu prstenů a Ned Stark ve Hře o trůny), tak na tom asi něco bude.