Re: Rodiny bez auta

Jsem bez auta na větším městě. Se dvěma dětmi. Celkem v poho. Jezdím sockou nebo běhám pěškobusem, na výlety taky sockou a nebo s kamarádovou partou dodávkou. Ale někdy to je dost o čase, občas mívám pocit, že mám snad v pozadí vrtuli nebo snad i létám na koštěti. Jo a nákupy, prádlo z práce, zavazadla na soustředění/školu v přírodě - věčně jak soumar. Ale dá se to zvládnout. Vopruz je třeba ježdění s kočkou na veterinu, naštěstí se našly dobré duše, které mi tenkrát píchly. A děkuji jim mnohokrát.

Teď se budem stěhovat do města menšího, ale práce mi zůstane tady. Takže každodenní dojíždění. Cca 30 minut busem. TO se dá. Co mi naroste na jízdném pro mě, odpadne za lítačky pro děti - ty nebudou na malém městě potřebovat.

Akorát zrovna na stěhování by to auto teď neskutečně bodlo, aby se daly všechny krámy poslupně teleportovat z bytu A do bytu B.

Jo a na superrychlé přemisťování ve dvou máme sokyni ;-) Taky veteránka, jako já. A když na ni muž kašle, nevěnuje ji dostatečnou péči, pozornost a včas nekoupí nové obutí, tak dostane na držku. Doslova