Re: Internát-jak pomoci dceři,které se stýská?

jak to chápu, je tam první den... ten týden bych ji nechala, do telefonu bych se snažila o maximální optimismus s tím, že je to přece jen týden a uvidíme, jak to bude v září...
já šla na intr ve 14 (červnové dítě), byla jsem děsný mamánek, s tím, že jsem věděla, že i máma trpí (bohužel mi to dávala hodně najevo), fňukala jsem každou neděli, ale v pondělí už jsem o tom ani nevěděla bylo to asi hlavně díky skvělé spolubydlící - jsem poměrně samotářská, těžko navazuju nové kontakty... byla to pro mne nejlepší věc, která mě mohla potkat, ty 4 roky mi dali samostatnost, kterou bych si doma určitě nezískala... díky bohu nebyly v té době mobily, takže jsem s mámou mluvila max 1-2 krát týdně, jinak by mě asi její stesky nahlodaly víc...
dneska jako dospělá si uvědomuju, že každé odloučení jsem v dětství nesla hrozně těžce právě proto, že máma vždycky dávala najevo, jak tím trpí, já pak mívala i pocit viny z toho, že se mi bez ní někde líbí ... po škole jsem se vlastně kvůli ní vrátila domů, ale stejně jsem vydržela jen dva roky a utekla(v dobrém) zase zpátky do města... neříkám, že je to i váš případ, ale přesto radím, pohlídej si své emoce před dcerou, čím větší jistotu od tebe vycítí, tím jistější si bude sama sebou...
držím palce, abyste to společně zvládly