Líný muž

Taková maličkost, která mě dere:
uvařím oběd (vždy já) a po obědě si řekneme, že někam vyrazíme. Načež muž usne. V podstatě okamžitě. Já pak uklízím nádobí, balím, oblékám děti, křičím, že už bychom měli vyrazit a stresuju se. On pak vstane, naštván, že dělám stres a honím ho. Je to tak skoro vždy a teď to ještě muž vyšperkoval tím, že on sám zvolá: Jde se na výlet, půjdeme tam a tam ... Tak fajn, sednu k internetu a začnu plánovat trasu, dopravu ... načež muž usne.
Nejde o život, nejde o nic, ale pije mi to krev. Máte tip, jak na něj?