Re: Za jak dlouho jste si zvykly na samotu?

Jsem sama s dětma také přes 3 roky. Paradoxně (nebo právě neparadoxně) jsem lehčí o spoustu starostí, ale mám starosti zase jiné, takže v kombinaci sama s dětma je času málo. Popravdě ten smutek tam je. Ale je to jiný smutek než smutek ze samoty. Vím, že nebude už nikdy maminka s tatínkem a dětma u stromečku a trápí mě, že to trápí děti. Že vše bude jinak, než jsem si v životě představovala. Na nějakou příští zamilovanost se těším. Ale pokud mám být upřimná, vím, že se něco takového nedá naplánovat, ale právě teď by to byla komplikace. Mé radosti - děti, můj nový život, plány. Nestěžuji si.