Re: Jste dámy?

Nemám šanci být dáma. Ráno přijedu se zvlněnými vlasy od helmy do práce, a odpoledne při těch vedrech vstupuju po výnosu horáka do třetího patra totálně spocená a fialová, jakoby mě někdo po cestě poliskal. O víkendu se nedámově převlékám do plavek a jezdíme na koupák.

Jendou jsem ale chtěla být dáma, jednalo se nedávno o soud na zvýšení alimentů. Vše jsem měla připravené, co k čemu ladí, a nechala to provětrat ještě přes noc na balkoně. Soud byl na osm hodin, a já jsem se vzbudila v 7:46 a naprosto nedámově jsem při nadávání oblíkat první, co jsem viděla, a vyběhla ven bosky, protože mezitím jsem si ještě sehnala taxíka, a boty obouvala až v autě. Nutno dodat, že sice jsem přijela k soudu s ohlášením zpožděním 10 minut později, tedy v 8:10 v jednací síni, ale naprosto dámovitě jsem povzneseně ignorovala fakt, že černý vršek má rukáv s flíčkami, můj ještě oteklý, nenamalovaný obličej s obtiskem polštáře na tváři :)